Alkohol patří/ patřil mezi velmi zneužívané látky ve sportu. Dříve byl alkohol používán jako doping. Okamžitý účinek alkoholu je každému poměrně známý. Nebudeme si nalhávat, že by snad sportovci alkohol nepili.
Dnes alkohol ve sportu nepředstavuje velkou hrozbu z hlediska dopingu, ale zejména pro své negativní působení na organismus a také v důsledku faktu, že sportovci obecně jsou rizikovou skupinou z hlediska frekvence požívání alkoholu.
Účinky alkoholu
Alkohol má výrazné psychologické účinky - zvyšuje sebedůvěru, podporuje agresivitu, snižuje napětí, což jsou všechno vlastnosti velmi vhodné pro závodní sport. V určitém stádiu má také přechodné stimulační účinky - to byl mimochodem důvod pro jeho užívání jako dopingu. Stále v podvědomí sportovců přetrvává pocit, že alkohol zvyšuje fyzickou výkonnost, zejména u sportovních aktivit vyžadujících maximální sílu.
Tyto účinky však byly lékařskými výzkumy zcela popřeny a nezakládají se na pravdě [viz např. kniha McArdle et al. Sports, Exercise and Nutrition, 1996]. Jak je však obecně známo, hlavním účinkem alkoholu je útlum centrálního nervového systému a mozkových funkcí, tedy účinky zcela neslučitelné s kvalitním sportovním výkonem.
Dalším mýtem je, že alkohol má ergogenní (výkon zvyšující) účinky. Opak je pravdou, hovoříme o ergolytických (výkon snižujících) účincích alkoholu.
Alkohol snižuje kontraktilitu (schopnost se stahovat) srdečního svalu (myokardu), snižuje schopnost jater syntetizovat glukózu jako významný zdroj energie
Ačkoli je alkohol bohatým zdrojem energie, ta není příliš využitelná pro sportovní výkon. Navíc, pokud nahradíme alkoholem jiný zdroj energie (např. regenerační nápoj) v období po sportovním výkonu, zabráníme doplnění svalového a jaterního glykogenu (velmi významný okamžitý zdroj energie pro fyzický výkon). Účinek alkoholu v tomto případě absolutně zabraňuje jakémukoliv budování svalové tkáně. V tuto inkriminovanou dobu po výkonu totiž dochází k regeneračním procesům, které alkohol může rázně poškodit tím, že budou posunuty o několik hodin později a trénink tak ztrácí na svém smyslu. Alkohol se totiž coby jed likviduje v játrech přednostně a tím pádem ostatní regenerační procesy musí počkat.
Jako další negativní účinek alkoholu lze uvést jeho účinky na metabolismus vody v organismu. Alkohol jak známo působí diureticky (močopudně), tedy odvodňuje, a brání také správné rehydrataci (doplnění tekutin) organismu po sportovním výkonu. Tím je vyvráceno jakékoli tvrzení, že pivo je dobrý iontový nápoj či regenerační nápoj. Bezprostřední konzumací piva, nebo jiných alkoholických nápojů po tréninku tekutiny nedoplníme, ale naopak dehydrataci, která vznikla při tréninku ještě více prohloubíme. Výzkumy ukázaly, že jedinci, kteří pili nápoje se 4 % obsahu alkoholu byli po zotavovací fázi stále dehydratováni, i přestože vypili 1,5 násobek objemu deficitu tekutin.
Alkohol má také negativní vliv na kvalitu spánku. Jedná se kvalitu, to že po pár pivech člověk rychle usne se nesmí s kvalitou spojovat. Sice hned usnete, ale dobře se nevyspíte a to k hodnotnému zotavení, kde je spánek jednou z nejdůležitějších součástí, také určitě nepřispěje.
Sportujete-li pouze pro radost a nemáte ambice zvýšit fyzickou výkonost, pravděpodobně dopad alkoholu na organismus řešit nebudete, v opačném případě pokud máte vysněné cíle a pro svou výkonost se snažíte dělat maximum, zkuste se přístě zamyslet zda vám to za to stojí, zahodit několik hodin tréninku kvůli touze po alkoholu.